Paměť patří mezi poznávací (tzv. kognitivní) funkce vedle celé řady dalších (koncentrace pozornosti, orientace místem, časem, situací, svojí osobou, logické myšlení, abstraktní myšlení, čtení, počítání), ale i funkce expresivní (řeč a slovní zásoba, psaní, kreslení, gestikulace a mimika). Vedle funkcí kognitivních jsou pro nás ještě důležité z této oblasti také funkce výkonné (tzv. exekutivní), jako je např. schopnost rozhodování, plánování, organizace, flexibilita apod. Pojem metakognice (u některých autorů také označovaná jako metapaměť) označuje určitý náhled na vlastní kognitivní funkce, na svoje vlastní silné a slabé stránky z této oblasti.

Paměť se definuje jako schopnost organismů přijímat, uchovávat a znovu si vybavovat předchozí zkušenosti, a to i po odeznění vyvolávajících podnětů. Má čtyři složky – impregnaci (vštípení), retenci (uchování), konzervaci (uchování bez různých změn a zkomolení) a reprodukci (vybavení).

Paměť ve středním a starším věku

Mozek je na vrcholu své činnosti kolem 20. roku věku, pak se jeho schopnosti mohou mírně a pomaloučku zhoršovat, ale pokud je mozek adekvátně stimulován, může stále fungovat optimálně, tak jako dříve a kognitivní úbytek nemusí být vůbec patrný. Zde stoprocentně platí úsloví užívané v anglicky mluvících zemích „Use it or lose it.“ – používej to, nebo to ztratíš.

Ve starším věku se zhoršuje zpravidla:

• Krátkodobá paměť – starší člověk zpravidla potřebuje větší počet opakování a delší dobu na to, aby se naučil nějakou novou informaci, také udělá více chyb
• Exekutivní funkce – to jsou funkce jako např. plánování, organizace věcí, rozhodování, schopnost reagovat flexibilně na nejrůznější změny okolností apod.
• Mírné zpomalení celkového psychomotorického tempa – je třeba déle času na nějaký kognitivní výkon
• funkce pravé mozkové hemisféry – např. kreativita, fantazie, asociační myšlení, prostorová představivost apod.
• koncentrace pozornosti (důvodem jsou zejména horšící se smyslové funkce, zejména zrak a sluch), ale také mírné zhoršení schopnosti zvládat více věcí najednou či přecházet od jedné ke druhé (tzv. rozdělená a střídavá pozornost)

Co se týče kognice, u leckterých starších lidí se setkáváme ale i s některými změnami vzestupné povahy. Bývá to zejména schopnost rozlišit priority (co je podstatné a co je nepodstatné…), trpělivost, lepší nadhled a úsudek v důsledku bohatých životních zkušeností, často také lepší „všímavost“ pro různé detaily. Také je třeba vzít v úvahu množství informací, se kterým se starší člověk během života setkal, takže logicky toho mají starší lidé mnohem více k pamatování, ale samozřejmě také k zapomínání, než lidé mladší.

Běžné potíže spojené s vyšším věkem se projevují zejména občasným zhoršením výbavnosti jmen, názvů a pojmů (přichází již cca od 45 let), dotyčný si na ně většinou vzpomene později, s odstupem. Co se týká složky paměti vštípivosti, je potřeba více opakování a delší čas na vštípení si nové informace. Dále občas dochází k situacím, kdy zapomeneme, pro co jdeme, co chceme udělat nebo říci.

Jako mírná kognitivní porucha (MCI) se označuje stav, kdy dotyčný má už výrazně častější výpadky jmen, názvů a pojmů a nevzpomene si ani později. Také třeba zapomíná na termíny a schůzky, není si jistý, zda něco udělal či neudělal (např. zda užil léky). Potíže jsou takového rázu, že si jich již všímá i okolí. Je to porucha, která se nedá už brát jako běžné potíže spojené s vyšším věkem, ale samozřejmě je rozdíl, zda potká člověka v 60 letech nebo v 90 letech. Je to porucha již diagnostikovatelná testy a část osob s MCI později onemocní demencí. Důležité je právě procvičování mozku, popř. využívání různých, tzv. vnějších paměťových strategií (různé externí pomůcky typu diář, záznamník úkolů, lístečky s nákupními seznamy atd.).

Často dochází ke zhoršování kognitivních funkcí při depresi. Při tomto onemocnění kromě „klasických“ příznaků pocitu smutku bývá často výrazně zpomalené psychomotorické tempo, zhoršení koncentrace pozornosti a schopnost rozhodování.

Mezi závažné poruchy kognitivních funkcí pak patří demence (např. Alzheimerova choroba, vaskulární demence apod.).

Prevence poruch paměti

Poruchy paměti a dalších kognitivních funkcí můžeme vhodnými opatřeními poněkud oddálit, ne však zajistit, že se nám v budoucnu zcela vyhnou.

Mezi nejdůležitější faktory patří:

• Dostatek pohybové aktivity (nejlépe častěji a o nižší až střední intenzitě zátěže)
• Kognitivní aktivita
• Vyvážená strava (s dostatkem ovoce a zeleniny, ryb, v mírném množství také červené víno)
• Aktivity pravé mozkové hemisféry (učení se novým věcem, postupům, činnostem, tvůrčí činnosti apod.)

Tréninkové programy

Výzkumy ukazují, že efektivita trénování paměti je nejvyšší u „zdravých seniorů“. Zcela přesvědčivě také vycházely výsledky studií efektu trénování paměti u lidí s mírnou kognitivní poruchou. Čím výraznější je porucha kognitivních funkcí, tím je efekt tréninku menší.

Cvičení paměti pro veřejnost (nejen seniorskou) probíhají velmi často v knihovnách, klubech seniorů a podobných organizacích. Velmi pozitivně zde působí skupina, cvičení je zábavnější a má také socializační efekt. Někteří trenéři paměti také docházejí za seniory do domácností (např. kvůli handicapu v mobilitě) a věnují se individuálnímu tréninku paměti „na míru“ konkrétnímu seniorovi. Této činnosti se věnují buď přímo někteří z trenérů paměti, nebo je také nabízejí různé sociální služby (zpravidla takové, které nabízejí terénní sociální služby, pouze však jen některé mají v nabídce i tyto „nadstavbové“ aktivity). V rámci aktivizačních technik mohou provádět paměťová cvičení také pracovníci v sociálních službách, aktivizační pracovníci, sociální pracovníci nebo také pracovníci terénních služeb docházející za seniory do domácího prostředí, řada z nich také již byla na tyto techniky odborně proškolena.

Pro lidi, kterým z nejrůznějších důvodů nevyhovuje skupinové procvičování, existuje na trhu velká spousta praktických publikací – knih k domácímu procvičování. Všeobecná zdravotní pojišťovna také poskytuje pojištěncům starším 65 let příspěvek na pomůcky z České alzheimerovské společnosti (www.alzheimer.cz) ve výši 500 Kč z fondu prevence duševních onemocnění – příspěvek lze využít na zakoupení pracovních sešitů (nabídka je poměrně široká) a sad pro kognitivní trénink.

Také můžeme k procvičování kognitivních funkcí použít i počítač, jednak existují různé tréninkové programy za poplatek (vhodné jsou např. aplikace na www.mentem.cz), ale také je na internetu k dispozici řada online her zdarma. Speciálně pro seniory je vytvořena aplikace na stránkách neziskové organizace Život 90 podpořena finančně Ministerstvem zdravotnictví (www.seniorum.cz).

Další činnosti prospěšné pro mozek

Kromě vlastního cvičení paměti můžeme využít spoustu dalších činností, kterými mozek aktivujeme. Jsou vhodné samozřejmě i pro ty, které trénování paměti nebaví a nechtějí se mu věnovat, ale k jiným činnostem jsou otevřenější.

Výborné je třeba psaní deníku či sepisování vlastních vzpomínek. Při psaní si lépe utřídíme myšlenky, procvičíme pravou i levou hemisféru, při čtení si pak připomeneme konkrétní vzpomínky, dle okolností si přesně vybavíme ten konkrétní den, situaci. Sepisování vlastních vzpomínek lze pojmout kreativně nejen po stránce stylistické, ale také výtvarné – vzpomínky můžeme doplnit kresbami, kolážemi apod.

Velmi přínosné je také hlasité čtení. Na rozdíl od čtení „v duchu“ hlasité čtení podporuje propojení obou hemisfér mozku a přispívá k lepšímu zapamatování čteného. Jsou zapojeny dva smysly – zrak i sluch – a navíc zapamatování usnadňuje také verbalizace (to, že text člověk sám vysloví). Pro kognitivní schopnosti je také přínosem když např. člověk někomu vypráví např. děj knihy či filmu.

Také jakékoliv tvůrčí činnosti jsou velmi vítané, neboť zapojují pravou mozkovou hemisféru. Co největší využívání pravé mozkové hemisféry se také považuje za účinnou prevenci k oddálení nástupu různých degenerativních onemocnění mozku (Alzheimerova choroba a další). Může se jednat o různé výtvarné činnosti, ruční práce, nebo třeba tvůrčí psaní. Důležité je co největší zapojení vlastní fantazie.

Využít je možno také stolní hry, takto si procvičíme kognitivní funkce opravdu zábavným způsobem. Přínosem je také možnost mezigeneračního propojení při hrách – senioři mohou hrát hry s vnoučaty nebo pravnoučaty a pro obě skupiny bude mít hra pozitivní efekt, který je navíc umocněn smysluplnou komunikací mezi generacemi. Pro mozek je dobré i to, že se učíme postup nějaké stolní hry, kterou jsme doposud neznali a nehráli. Zapojujeme v tomto případě pravou mozkovou hemisféru, i když se třeba ukáže, že hra samotná nevyžaduje příliš kognitivního úsilí a závisí třeba jen na náhodě. Mezi vhodné hry patří např. pexeso, scrabble, šachy, různé karetní hry (třeba bridž), hry pro jednoho hráče (např. od firmy Mindok z řady Smartgames), ale i různé kvízové hry nebo třeba skládání puzzlí o větším počtu dílků.

Pro paměť je nejhorší stereotyp a rutina. Proto je dobré snažit se změny, i třeba jen v drobnostech, a dělat věci trochu jiným způsobem, nebo zkoušet dělat nové věci, pěstovat nové záliby, bořit své zvyklosti a stereotypy. Často stačí, když člověk zvolí cestu z nákupu jinudy než obvykle, a všimne si jiných věcí, nebo si v oblíbené restauraci sedne na jiné místo, než je zvyklý a hned získá trochu jinou perspektivu. Také učení se novým věcem, i když je ve vyšším věku obtížnější, také významně rozšíří obzory a zapojí pravou mozkovou hemisféru.

V příštím čísle tohoto časopisu najdou čtenáři již konkrétní praktické úkoly určené k procvičování různých kognitivních funkcí.