Nedostatkem pohybu trpí podle aktuálních výzkumů přibližně 60 %–70 % české populace. V případě výskytu nemoci, jež člověka svými následky ochromí a občas i upoutá na vozík, je toto číslo mnohem vyšší. Pohyb je přitom tou nejjednodušší prevencí před vznikem komplikací jak fyzických, tak psychických. Nejnovější studie dokazují, že stačí pouhých 30 minut pohybu denně, aby se toto riziko výrazně snížilo. Stačí tedy jenom malá změna ve vašem denním režimu, zařazení pravidelné půlhodinky cvičení samostatně či s fyzioterapeutem nebo asistentem a uvidíte, že se díky pohybu budete cítit mnohem lépe.

Jedním z nejznámějších psychických efektů, plynoucích z pravidelného pohybu, je vyplavování endorfinů do těla. Endorfiny neboli hormony štěstí nemají své jméno jen tak nadarmo. Jsou totiž důvodem, proč se během cvičení cítíme tak dobře. Během tělesné aktivity jsou endorfiny vyplavovány do krve a navozují pak pocit pohody a štěstí. To ale není všechno, endorfiny jsou zodpovědné i za posilování našeho imunitního systému.

            Zároveň je nutné, abyste sami pracovali na udržení své fyzické i psychické kondice v co nejlepším stavu. Jako jeden ze způsobů můžete zvolit pravidelnou návštěvu fyzioterapeuta. Moje doporučení je 1×–2× týdně navštívit tohoto mile se usmívajícího mučitele a pod jeho dozorem ze svého těla vydat to nejlepší, co můžete. Pravidelné cvičení zvyšuje pružnost a pevnost kloubních vazů, ohebnost kloubů, svalovou sílu, vytrvalost, rovnováhu, chůzi a celkovou kondici. V minulosti často uváděný názor, že lidé s RS by se měli neustále šetřit, je dnes již překonán. Trvalým šetřícím režimem se naopak můžete dostat do značné dekondice a může dojít ke zhoršování jak tělesného, tak i psychického stavu. Cvičení je velmi důležité, ale je potřeba respektovat několik zásad a specifik, aby nedošlo naopak ke zhoršení zdravotního stavu. Fyzioterapie a pohybová aktivita u pacientů s RS je velice závislá na fázi choroby. V období ataky či akutní infekce by mělo dojít k relativnímu omezení pohybových aktivit. Zvýšená pohybová aktivita by v tomto období mohla spíše uškodit. Respektujte únavu – u lidí s RS je únava jedním z nejčastějších příznaků a je velice limitující. Je potřeba se naučit se sebou pracovat, ale lidé s RS by neměli cvičit do maxima či vyčerpání. Opět by mohlo dojít až k vyvolání ataky. Cvičení by nemělo probíhat v příliš vysokém tempu ani ve velkém teple – přehřátí opět může zhoršit vedení vzruchu nervem. Buďte sami sobě fyzioterapeutem a naordinujte si správnou dávku aktivity. Začněte každodenní ranní rozcvičkou. Během dne je velmi vhodný aerobní trénink: Nordic–walking (svižná chůze s holemi), běh, jóga, plavání (zde však pozor na prochlazení), můžete zvolit i aktivnější sporty typu basketbalu či volejbal. Ideální jsou sporty, které vás baví, děláte je pravidelně a rádi.

            Další ze způsobů, jak do svého denního režimu zařadit pravidelný sport, jsou venkovní aktivity. Sport na čerstvém vzduchu po celém dni stráveném v zaměstnání či doma je vedle již výše zmiňovaných benefitů ideálním řešením, jak se odreagovat, načerpat novou energii. Cvičení v přírodě, speciálně cvičení zaměřená na dechové funkce a uvolnění hrudníku, přináší mnohem větší radost než v uzavřené posilovně nebo doma. Výhody cvičení venku objevilo už spoustu lidí, takže určitě potkáte další sportovce, kteří si po dlouhém náročném dni venku protahují ztuhlé tělo. Při venkovním cvičení už také nejde jen o běh, možností je mnoho. Vyzkoušejte venkovní posilovny, stroje, které jsou volně přístupné ve městech i v městských parcích. Tato venkovní sportovní hřiště jsou určená pro všechny dospělé zájemce a existuje řada cviků možností, jak je zapojit do své pravidelné sportovní rutiny. Ať už zvolíte prvky zaměřené na protažení, uvolnění nebo na posilování, nikdy nesáhnete vedle.

A jak tedy vyřešit naši hamletovskou otázku? ? Já myslím, že už víte – PRAVIDELNĚ CVIČIT, TO JE, OČ TU BĚŽÍ.

cviceni 2cviceni 3

 

cvicit 1