Nedávno jsem se brouzdala internetem a narazila jsem na takový pěkný článek
s povzbudivým názvem „Víte, jak bude stárnout Vaše tělo?“ Dozvěděla jsem se, že se mi zmenší mozek, přejde mě chuť na sex, srdeční stěny zesílí a část svalů zmizí. Přečetla jsem si, jak bude s věkem postupně chátrat moje tělo a na co se mám připravit.
1) Mysl
Ve čtyřiceti se začínají projevovat výpadky paměti, většinou je problém najít správné slovo a zapamatovat si jména cizích lidí.
Pravda, budu teď muset s nadcházející sezonou rekondic oprášit všechna jména frekventantů, ale já si nakonec vzpomenu. Na druhou stranu, ušetřím třeba za mou oblíbenou Agathu Christie. Já totiž do roka spolehlivě zapomenu, kdo je vrah,
a detektivku můžu číst znova.
2) Zrak
Oči se začínají měnit už ve třiceti letech. K mnoha problémům spojeným se slábnoucím zrakem se mohou přidružit i zrakové klamy jako například spirály
a podobně.
Ke spirálám osobně přidávám hvězdičky po obzvlášť vyvedeném držkopádu.
3) Vlasy
Vlasy ztrácí barvu a jsou tenčí a křehčí.
Po letech barevných experimentů (já se vůbec divím, že na té hlavě ještě něco mám) jsem se ustálila na blbé blondýně.
4) Sluch
Prokazatelná ztráta sluchu postihuje třetinu lidí ve věku od pětašedesáti let.
Já co chci, to slyším.
5) Kůže a nehty
S přibývajícím věkem souvisí i tvorba vrásek a ochabující kůže.
No tak o tom není pochyb. Na tom se točí obrovské obraty kosmetických firem. Holt kdo dneska není krásný, mladý a zdravý (a bohatý), není prostě in. Tak prostě nejsem in, mažu se… a to teď nemůžu napsat, protože by to byla skrytá reklama. Mohu jen prozradit, že se tím mazala už moje babička, byl to jeden z mála přípravků dosažitelných ještě za bolševika.
Nehty na prstech u rukou a nohou rostou pomaleji a získají žlutavé zabarvení. Budou křehké a zakalené.
Musím se přiznat, že obdivuji krásné malované umělé nehty. Jednou jsem neodolala
a deset uměleckých děl jsem si nechala nalepit. První jsem si zatrhla i s masem hned ten den a další brzy následovaly s větším či menším zraněním. Tudy cesta pro mě nevede.
6) Srdce
Postupem času je srdce čím dál tím větší. Je to dáno zesilováním a bytněním jeho stěn, které navíc negativně ovlivňuje jeho fungování.
Dobrá zpráva je, že negativní důsledky věku na činnost srdce můžeme zmírnit pravidelním cvičením.
7) Tělesný tuk
Mezi pětadvacátým a pětasedmdesátým rokem se množství tělesného tuku zdvojnásobí. Jeho množství lze ovlivnit pravidelným pohybem a vyváženou stravou.
I přesto se vám ale tuk bude ukládat i na místech, kde jste se s ním zatím nepotýkali (jde především o hruď, krk, podbřišek, stehna a hýždě).
Další velmi často diskutované téma. V práci mám skvělou šéfovou, která tvrdí, že ženská v určitém věku musí volit mezi ksichtem a prdelí (promiňte mi ten vulgarismus).
8) Svaly
Objem svalové hmoty se začne zmenšovat už kolem třiceti let. Sedmdesátníci mají většinou minimálně o dvacet procent svalů méně, než měli před čtyřmi desítkami let. Svaly ztrácejí svou flexibilitu a tonus (a to i v případě, že budete pravidelně cvičit).
Tak to už aby člověk skočil do zdi.
9) Sexualita
…objeví pokles libida…
Děkuju za optání.
10) Kosti
Objem kostní hmoty a její hustota klesá. Vaše páteř začne být méně pevná a může se začít křivit. Kosti budou poréznější, křehčí a náchylnější ke zlomeninám.
U nás je tento proces urychlován hormonální léčbou, jak všichni velmi dobře víme. Taky dobrá zpráva.
11) Klouby
S přibývajícími roky se vaše klouby stanou tužšími a méně flexibilními. Všechny tyto změny budou příčinou bolesti, zánětů a zatuhnutí.
A DOST!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Sice následoval další článek s názvem Jak zvládnout deprese, ale to už jsem vzdala.
Já mám totiž svoje andělíčky, které si počítám, když je mi ouvej.
S nadcházejícím jarem si je přepočítávám často.
Ten můj hlavní anděl je pěkný svalovec, ten se někdy za den pěkně nadře. Třeba před časem, když mě na přechodu porazilo auto. Mezi auto a mou nohu strčil berli, takže náraz ohnul pouze berli do pravého úhlu a mně se nic nestalo.
Nebo když mi řidič tramvaje skřípl mezi dveře batoh na zádech (já už byla na refýži)
a začal se rozjíždět.
Nebo když mě srazili na rozjetém eskalátoru.
Nebo když jsem se ztratila v noci v lese ve Francii.
Mohla bych pokračovat dál, zkrátka je to můj anděl strážný svalovec.
A jak je to s těmi ostatními andělíčky?
Zrovna dneska byl krásný slunečný den a já se rozhodla, že si půjdu koupit moderní balerínky.
V tom bych snad chodit mohla, nemusím pořád nosit ty okopaný tenisky.
Vyrazila jsem do nově otevřeného nákupního střediska.
Jenže znáte to, velké prostory, množství lidí, nepřehlednost.
Brzy jsem klesla na lavičku a začala se vztekat. Ani ty pitomý boty si koupit nemůžu, je mi vedro, mám hlad, jak se teď dostanu do práce, do pr…
Tak jsem se na té lavičce hezky rovně usadila, začala si dýchat do bříška. Uvědomila jsem si, že je nazítří 1. máj a už se blíží rekondice. Hrozně se na všechny těším, až je zase uvidím. V pátek pojedeme celá rodina i se psem na chalupu, tam já mám svůj oblíbený strom. Večer si vlezu do postýlky, mám rozečtenou pěknou detektivku. Tohle všechno jsou ti moji andělíčci, které jsem si počítala. Po chvíli jsem si všimla,
že obchod s botami je asi 15 metrů ode mě a za další chvíli jsem se mohla zvednout. Koupila jsem si krásné balerínky a okopané tenisky jsem zahodila do nejbližšího koše.
Vaše Ivana Rosová 06 08
